Už jsi někdy s někým seděla na vysoké skále,při západu slunce a před vámi byl rozsáhlí výhled,na tu zelenou krásu přírody kolem vás?Byly to chvíle s člověkem,s kterým si opravdu dobře rozumíš,jako by jste se znali už léta?Sdíleli jste společně okamžiky porozumění,koukali jste si do očí a ty jsi sama toužila po tom,aby tyhle okamžiky nikdy nezkončili a trvali celou věčnost?Není nad to,mít někoho takového a zažít to s ním.Jsou to ale zatím jen mé představy,které se snad brzy změní ve zkutečnost.